"No to jste ale vynechala tu větu", pravil pan Kraus, "tu v mých očích nejdůležitější." Jakmile se začnu nořit do nějaké úvahy, vytane mi na mysli povědomý sbor mých dospělých autorit. Co všechno asi vědí, z té veliké dálky, která je stejně jako u čekajícího otce nekončící blízkostí?